Nevěděl jsem si rady...
Tehdy v obci vládnul pan Jonák, který byl známý svými podnikatelskými úspěchy a to přenášel i do veřejné sféry a funkce starosty. Takový malinkatý "Babiš". Jednoho dne mi oznámil, že se máme s rodinou vystěhovat. Prostě se seber a vypadni, přeloženo do českého jazyka. Takhle hrubě to samozřejmě neřekl, ale vlastně to tak vyznělo. Manželka byla na mateřské s mladším synem, kterému byl necelý rok, staršímu synovi bylo pět a půl a situace vypadala hodně složitě. U zaměstnavatele jsem měl přislíbený byt, ale víme jak to tehdy fungovalo. V pořadníku jsem byl sice na první pozici, ve skutečnosti jsem byl ale jen "další z mnoha", kteří čekají na služební byt...
"Pane Jonák, já ale nemám kam jít! Navíc manželka je na mateřské, kluci jsou malí a k rodičům se fakt vracet nehodlám" zkoušel jsem to na starostu.
"Víte, pane Rýdl to mě vůbec nezajímá. Minulé vedení radnice vám poskytlo podnájem protiprávně a my ty prostory potřebujeme pro další rozvoj obce. Takže vám pošlu písemnou výpověď a za tři měsíce vás tu už nechci vidět"...
Tečka, klapka, odsuň se kam chceš. OK, říkal jsem si, je třeba sehnat právníka a začít se bránit. Došlo to tak daleko, že jsme si začali vyměňovat písemné názory na celou věc a soud stanovil předběžné opatření, kterým jsem si zajistil "jistotu", že mě nemohou vystěhovat aniž by mi poskytli adekvátní náhradu bydlení. Což bylo minimálně 2+kk v obyvatelném stavu.
Jednoho dne mi slavnostně starosta oznámil, že pro mě má byt kousek od stávajícího a že se tam půjdeme podívat. Dobře, pojďme. Přátelé, když jsem vešel do té "prádelny" ve druhém patře zjistil jsem, že byt je tak plesnivý, malý, neobyvatelný a vybydlený zároveň, že bychom se tam sice s klukama a nábytkem vešli, nicméně museli bychom létat vzduchem abychom se dostali z místnosti do místnosti... Nabízené 2+1 jak tomu říkali, bylo stísněné, malé, prostě neobyvatelné. S díky jsem odmítl.
"Budete toho litovat! Ještě dvě nabídky odmítnete a jdete na dlažbu!" padaly výhružky a začal jsem se fakt obávat o naši budoucnost.
"Tati, já si nevím rady s tím starostou, pořád mi hází klacky pod nohy, chce nás vystěhovat, dělá nám naschvály atd... co mám dělat?" vypovídal jsem se jednou u táty na návštěvě.
"Víš Ládo, já bych za ním zašel jako za "tátou" a požádal ho o pomoc! Normálně stáhni ocas mezi nohy a požádej ho o pomoc, že si s tím nevíš rady, že je ti to líto, tyhle tahanice, že jim vlastně chceš vyjít vstříc, ale že se nemáš kam vrtnout a ať ti pomůže on jako starosta najít bydlení v Praze"...
Byl jsem překvapený co mi otec radil, ale začal jsem to chápat. Nejprve jsem tátovi sdělil pár svých argumentů, proč to nikdy neudělám, ale v zápětí mi otec dal další návod, jak se dostat Jonákovi pod kůži a neztratit ani jednu "desítku" ze svého štítu nepodlézavého člověka až jsem celou strategii pochopil a rozhodl se, že se nad tím zamyslím a uvidím !
A tak se i stalo. Vyžádal jsem si audienci u starosty a v klidu s rozvahou jsem na něj "zaútočil " city. "Víte pane Jonák, vy jste pro mně vlastně něco jako druhej táta! Jedině vy mi, vlastně nám, můžete pomoci a když je někdo jediný, tak "musí" říkala vždycky moje babička. A tak bych vás velice rád požádal o pomoc z téhle pro nás nepříjemné situace, jinak se ocitnu na dlažbě. A jak jistě uznáte být se dvěma dětmi na dlažbě není žádný šlágr. Prosím vás tedy o pomoc jako svého nejbližšího spojence, jako svého skoro tátu"...
Bylo vidět jak za tím stolem roste a nakonec se postavil a řekl: "jsem rád, že jste za mnou přišel a svěřil se mi. Pokusím se vám pomoci, ale nic nemohu slíbit". "Děkuji mnohokrát pane Jonák" a podáním ruky jsme se rozešli.
Když jsem přišel domů, žena hned vyzvídala co a jak. Řekl jsem jí po chvilce, "vsadím se, že do tří měsíců máme byt miláčku..." A taky se stalo. Dostal jsem byt v paneláku na Západním městě. Byli jsem šťastní, že se nám podařilo díky slušnému chování dostat až do nového bytu. Se starostou se vztahy zcela obrátily k lepšímu, přestal dělat naschvály a všichni byli spokojení...
Chci tímto jen říct, že je skutečně někdy lepší potlačit své ego, svůj pocit křivdy, před druhým člověkem, který má tu moc rozhodovat a dosáhnout svého cíle. Prostě to zkusit po dobrém a ne se pouštět do nekonečných soudních tahanic. Nejsem tip člověka, který by ohýbal hřbet, ale v této situaci, kdy jsem měl rodinu, dva malé kluky a ženu na mateřské, jsem prostě musel. A ono to zafungovalo.
Tátovi jsem za tu radu patřičně poděkoval. Vyzval jsem ho na turnaj v pinpongu a tam jsem ho rozdrtil za to jak mi poradil... Tati ještě jednou moc děkuji za tvojí moudrost...
Vladimír Rýdl
Kámoš, Ježíš a vichřice. Trvalo to týden ...
Když jste někde poprvé v životě, může to být docela silný zážitek. Možná úplně nejvíc zážitek na celý život. Něco takového se mi podařilo zažít na Madeiře ... ty nejsilnější vjemy byly tři.
Vladimír Rýdl
Pražák na Šumavě ... homeless
Dostat se do životní situace, kdy skončíš na ulici, to není žádný med a může se to stát raz, dva. Nevím proč, ale poslední dobou ve mně sílí potřeba pomáhat. A tak se snažím...
Vladimír Rýdl
Jak jsem kazil normy ...
Laskavý čtenář promine, ale opět si tu odložím vzpomínku na má studia a "povinnou" praxi, někde, kde nás toho měli hodně naučit ...
Vladimír Rýdl
Pražák na Šumavě ... B A F !!!
To si takhle běžím, přemítám o světě a najednou mi vypluje na mysl zcela jasná situace, která se mi stala před pár lety v Lídlu...
Vladimír Rýdl
O dvanácti měsíčkách a jedné Jitřence ...
Kdo by neměl rád pohádky? Když se v ní náhodou ale ocitnete, je to o to zajímavější. Mám zde opět jeden zážitek o který se s vámi chci podělit ...
Vladimír Rýdl
Pražák na Šumavě... V Pánském klubu ...
Kdo z chlapů by nechtěl mít svůj Pánský klub? No pánové já, tedy, my na střední jsme takový měli. Byl tuze vydařený, protože ač neplnoletí, byli jsme v něm výtáni ...
Vladimír Rýdl
Pražák na Šumavě: obyčejný víkend ...
Víkend na který nikdy nezapomenu... jeden si myslí, že toho v Praze není až tolik co by tě mohlo překvapit. Omyl! Tento víkend byl fakt plný zážitků, posuďte sami ...
Vladimír Rýdl
Pražák na Šumavě, poprvé v kostele ...
Za poslední rok jsem zažil několikrát takový ten pocit, že "musím" jít za každou cenu do kostela. Byl jsem čímsi přitahován, potřeboval jsem zažít ten prostor, tu atmosféru. Naposledy to bylo letos o Velikonocích. Potom dnes...
Vladimír Rýdl
Čtvrteční rána s pětatřicítkou ...
Známe se dlouho. Musím říct, že to byla jasná volba, na první dobrou. Hned mi padla do oka a já už nemohl a nemohu jinak. Neumím to ani vysvětlit, prostě jsem ji viděl a bylo jasno...
Vladimír Rýdl
Zůstanu jí navždy věrný...
Když jsem ji před několika lety poznal, věděl jsem, že je to láska na první pohled. Věděl jsem, že o ní chci zjistit co nejvíc, že ji chci zažít, že chci aby mi pronikla pod kůži...
Vladimír Rýdl
Škola hrou, navždy ...
Psal se rok 2013 a já se rozhodl, že se pokusím absolvovat Vysokou školu Báňskou v Ostravě, obor Pozemní stavitelství, formou dálkového studia při zaměstnání, každých 14 dní čtvrtek a pátek...
Vladimír Rýdl
Pražák na Šumavě ... Déjá vu..
Občas se člověku stane, že se čirou náhodou dostane do situace, kterou už prožil, v níž se ocitl. Že se ocitne na místě, které mu zůstalo v srdci, v hlavě. Přesně tohle jsem včera prožil...
Vladimír Rýdl
Pražák na Šumavě ... padlo na mně štěstí
Tuhle část roku mám nejraději. Myslím tím začínající jaro, když fóglové řvou, sluníčko svítí, zapadá až později než ve čtyři, jeden se může svlíknout ze zimních doplňků, aby je zase v podvečer navlíknul...prostě jaro...
Vladimír Rýdl
Pražák na Šumavě ... poprvé na kole
Jsem zmatkař, tedy občas, ale to se stává i zkušenějším ne? Rozhodl jsem se, že vyzkouším kolo. Ne obyčejné, ale sdílené, aby to byla prča jak se patří ...
Vladimír Rýdl
Pražák na Šumavě ... na skok v Praze.
Nebyl jsem tam fakt dlouho. Nestačil jsem se divit co všechno jsem zapomněl. Na co všechno jsem zapomněl. Teď jsem si to připomněl...
Vladimír Rýdl
Co to máš na tý hlavě???
V mládí jsem hodně experimentoval s vlasama. Bylo to krásné období, kdy jsem byl "rebel" a mohl si díky pochopení rodičů s vlasy dělat téměř cokoliv ...
Vladimír Rýdl
Zavři oči brouku ...
Byl jsem mladej, dychtivej po prožitku, důvěřivej a plnej zájmu o druhé pohlaví, prostě kluk po škole co čeká na vojnu ...
Vladimír Rýdl
Jednou Pražák, dycky Pražák ...
Jak to asi dopadne, když se Pražák rozhodne odejít po 33 letech z Prahy jinam? Bude mít nálepku Pražáka nebo bude právoplatným členem společnosti místa, kde chce žít? ...
Vladimír Rýdl
Nebuď na něj taková ...
Vztah mezi dvěma by měl být založen na vzájemné důvěře, tolerantnosti, lásce, pochopení a chtění. Nic nejde lámat přes koleno. I když ...
Vladimír Rýdl
Koukej ...
Nedávno jsem byl očitým svědkem nebezpečné situace na silnici, při předjíždění. Do dnes je na tom místě pomníček. Zcela zbytečně, domnívám se ...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 120
- Celková karma 12,76
- Průměrná čtenost 568x