... a pak že se v Praze krade

Jsme jen lidi a ti občas dokáží zajímavé věci. Já se mezi ně taky počítám a chtěl bych se podělit o můj včerejší počin.

Na to, že je konec září, je poměrně vedro. Nejinak tomu bylo i včera. V autě mám klimatizaci, ale nechtěl jsem ji použít a tak jsem stáhnul všechna okýnka a bylo dobře. 

Je zrovna období narozenin mých nejbližších a tak jsme s mladším synátorem zajeli na nějaké nákupy. Vše šlo poměrně hladce, i když vybrat kopačky - turfy na ty jeho pádlbordy je nelehký úkol. Nakonec adidas zabodoval a opět může začít fotbalová kariera nadějného odrostlého stopera FC Kotěhůlky. 

To, že jsme v podvečer potkávali samého lenochoda, který nás brzdil na silnici a místo toho aby jel aspoň povolených 50 km/h, ploužili se všichni jen 30kou nebo 40kou. Tak jsme to vyhodnotili, že si stáhneme okýnka, vyložíme loket ven a v klidu s písní na rtu se nějak dostaneme domů. 

Zapadající slunce, které svítí přímo do očí je fakt nepříjemné a tak jsem tímto směrem jel velice opatrně. Byl jsem zamyšlený nad nákupem, co jsme pořídili, promýšlel jsem, k čemu si vezmu nové triko, co jsem si taky "musel" koupit, protože bylo ve slevě a jestli si zítra vezmu kalhoty nebo šortky. 

Dojel jsem k bytu, na parkovišti vzácně vymeteno, nikde, nikdo a tak jsem pohodlně zaparkoval. Popadl jsem nákup, věci z posilovny a padám domů. 

Čekalo na mně vaření středečního obědu a tak jsem začal kuchtit. Jasmínová rýže je super. Prostě mi fakt chutná. A tak jsem ji včera uvařil. Udělal jsem toho dost a bylo i na večeři.

Uvařeno, poklizeno, připraveno na druhý den do práce, tak šup do pelechu a dobrou noc.

Nemohl jsem usnout a tak jsem zíral do knížky až do půlnoci, kdy mi padly víka, a já usnul spánkem spravedlivých.

Po standardním ranním kolečku jsem šel k autu, že pojedu do práce. Už když jsem vyšel z domu, všimnul jsem si, že spousta aut má orosená okna. Po několika krocích jsem si ale všimnul mých oken a zjistil jsem, že moje okno u řidiče je bez rosy. Má úplně jinou barvu než ostatní! První co mě napadlo, je podívat se pod auto, kolik střepů tam od rozbitého okna najdu. NIC, naštěstí nic. Planý poplach.

OK, tak co se stalo? Dívám se otevřeným okýnkem do auta a vše mi docvaklo!!! Večer, jak bylo vedro a já si při dojezdu domů otevřel jen přední okénka, tak jsem je zapomněl vytáhnout dálkovým ovládáním. Měl jsem plné ruce a tak jsem to neudělal.

To, že bylo po celovečerním větrání v autě vlhko a měl jsem rosu z vnitřní strany bylo to nejhorší, co se mohlo stát. Auto a veškeré vybavení zůstalo zaplaťpánbůh na místě a to byla klika.

Takže vidíte, v Praze se nekrade, jinak bych byl bez auta!!!

Tak hezký den všem a bacha na zapomínání…